Na místě vedle budovy nádraží Bubny byla před deseti lety lidmi z Památníku ticha jako jeho základní kámen vztyčena socha Aleše Veselého tvarem odkazující k Jákobovu žebříku. Právě u této skulptury nazvané Brána nenávratna, kolejnice vztyčené směrem k nebi v areálu nádraží Bubny, proběhne 9. března v 16 hodin stejnojmenná akce Památníku ticha připomínající vyhlazení tzv. Terezínského rodinného tábora v noci z 8. a 9. března 1944. Jde už o desáté připomenutí tohoto smutného výročí zakladateli projektu Památník ticha. Na pietním setkání vystoupí houslový virtuos Václav Hudeček a perkusista Jaroslav Kořán, Seifertovy verše zarecituje herečka Bára Hrzánová. Autorský tým Památníku ticha na této akci vyzve veřejnost k novému dialogu mezi několika generacemi.
Ve výroční den bude lidmi z Památníku ticha založena listárna pro korespondenci dědiců příběhů šoa, do které budou moci přispívat nejen potomci přeživších a obětí, ale také potomci těch, kteří nesli a nesou úděl pasivního přihlížení k válečným příběhům. Vznikne tak nový mezigenerační dialog napříč časem mezi příbuznými, kterým osud zabránil, aby se potkali. Dopisy se do budoucna stanou podkladem pro další vzpomínkové akce a kontext paralel, které prožívali a prožívají příbuzní stejných rodin v běhu pokolení. Tým Památníku ticha zve veřejnost jako každoročně na toto významné místo paměti pod sochu, jež naléhavě volá, že chyby minulosti lidstvo opakuje i v současnosti. V rámci programu si budou moci návštěvníci poslechnout hudební vzpomínku proloženou textem sochaře Aleše Veselého a minikoncert v podání houslového virtuose Václava Hudečka, ticho naruší bubenické sólo perkusisty Jaroslava Kořána. Studenti Gymnázia Přírodní škola přednesou vzpomínku na terezínský rodinný tábor obohacenou verši Jaroslava Seiferta ze sbírky Koncert na ostrově, recitovat bude Bára Hrzánová. Vstup na akci je zdarma.
„Před deseti lety jsme na cestě, kterou procházely transporty do ghett a koncentračních táborů, vztyčili sochu Brána nenávratna od Aleše Veselého. Tehdy byl vyjádřen smutek nad tím, že Praha nemá sedmdesát let po válce aktivní památník šoa. Dnes si připomínáme 80. výročí od konce druhé světové války. Praha dosud takový památník nemá. Přestože nyní možná dochází k realizaci politických kroků vedoucích k naplnění programového prohlášení vlády z ledna 2022, byť projekt byl schválen i v obsahové podobě už vládou předešlou, které možná povedou k zahájení stavby budovy, vznikne objekt zbavený původního obsahu i smyslu. A to je přesně to, co jsme nechtěli. Pasivních památníků války je dost, tato zběsilá doba si žádá úplně jiný dialog než betonová gesta,“ říká zakladatel obecně prospěšné společnosti Památník ticha a autor originální myšlenky na moderní koncepci instituce památník šoa Pavel Štingl.
Genocida rodinného tábora je dvojitou zradou na jeho obyvatelích. Mnoho z těch, kteří v postupné likvidaci zahynuli, žili ve falešné naději, že budou jejich rodiny v Osvětimi – Birkenau pohromadě a dětem zůstane možnost vzdělávání velmi vzdáleně připomínající minulý život. Alibistický záměr válečné propagandy, pro nějž byl tento osvětimský barák udržován v mimořádném režimu, se však neuskutečnil. V noci z 8. na 9. března 1944 nahnali nacisté do plynových komor 3 792 žen, mužů i dětí ze sekce BIIb (označení pro osvětimský blok, kde sídlil Terezínský rodinný tábor). Byla to největší jednorázová masová vražda československých obyvatel v historii této země.
Comment here