DomácíFilmKulturaNewsZahraničníZajímavostiZprávy

Dan Přibáň se vrací na palubě obojživelného auta, výprava k majestátním dunám pouště Gobi v Mongolsku plní nejeden dětský sen

Konec expedic s trabanty ohlásil cestovatel Dan Přibáň už před šesti lety. Teď se vrací do kin s filmem Žlutou žábou do země modrého nebe, a to ve velkém stylu – na palubě obojživelného auta Luaz 967. Stroj, jaký svět neviděl, vyrobený v bývalém SSSR na území dnešní Ukrajiny, jezdí po zemi i po vodě, získal tak přezdívku žlutá žába. Čtyřměsíční cesty z Prahy do Ulánbátaru, dlouhé 17 765 kilometrů, se zúčastnili i noví členové týmu a ve světovém dálkovém rekordu extrémně nebezpečná plovoucí tříkolka Honda ATC. Hlavním cílem byl nejméně osídlený stát světa Mongolsko přezdívaný jako země modrého nebe. Fascinující poušť Gobi s majestátními dunami zlomila srdce všem mužům výpravy. Jeden ze splněných dětských snů budou moci prožít diváci v kinech po celé republice od 24. dubna. Distributorem filmu je Aerofilms.

„V Mongolsku jsme byli nejdéle ze všech expedicí, celé dva měsíce, půlku z naší čtyřměsíční cesty. Je to nejméně turistická země z těch, co jsme projeli. Mapy jsou jen orientační, což člověku dává v dnešní době úplně jiný rozměr cestování. Neznámé krásy Mongolska, příroda nedotčená globalizací – pro nás nekonečná svoboda,“ říká Dan Přibáň.

Aktuální Přibáňův film divákům ukazuje nejen technický boj s vozidly a nevyzpytatelnými přírodními živly, ale také velký kus exotiky, hned v úvodu nechává nahlédnout i do bizarních režimů v zemích, kde cestovatelé potkávali pohostinné a nápomocné lidi. Dobrodružný snímek hlavně odkrývá utajené a nepředstavitelné krásy širých stepí Mongolska a přináší i velké množství emocí. Jeden z hrdinů filmu, motorkář Marek Slobodník, měl čas vyměřený očekávaným narozením své dcerky. Výprava čítala celkem osm lidí v čele s Danem Přibáněm.

Cesta za nekonečným dobrodružstvím vedla nejprve do Turecka. Následoval magický a pohostinný Írán s litrem benzínu za korunu, Turkmenistán, jedna z nejméně přístupných zemí na světě s autoritativní diktaturou, už rozjel příběh naplno. V oblíbeném Uzbekistánu nastal oddychový čas, přes Kazachstán byla výprava nucena už v době války vjet na nejkratší možnou dobu do Ruska, které je nutným tranzitem do Mongolska. Když po výsleších důstojníky FSB posádka vjížděla do Mongolska, pocítila skutečnou úlevu. Moderní civilizací nedotčená země byla finále, ale současně začátek pravého dobrodružství. V zemi jurt, kde nejsou cesty, jen směry, žluté žáby konečně pluly.

„Když jsme měli v Mongolsku s Luazy poprvé plout, byl to jako na horské dráze. Děsíte se a současně těšíte na to, co bude dál. Pořádně plavat jsme tyto stroje viděli jen na internetu. Do té doby jsme s jedním z nich pluli jen jednou, pár desítek metrů rovně, a málem jsme se potopili dodává Dan Přibáň.

Auto Luaz 967 působí podle posádky jako stroj na půli cesty mezi motorkou a traktorem zkřížený s pramicí. Netřeba se hádat o místa vpředu, tam sedí všichni, řidič je uprostřed, řadicí páku má mezi nohama. Jeho místo je pohodlné. Sedačky spolujezdců jsou ukryté v podlaze, když se na ně usadí, vejdou se na ně jen půlkou pozadí. Luaz nemá dveře, posádka si nemůže zabouchnout klíče, ale může vypadnout v zatáčce. Tento stroj nic nezastaví, protože plave – snad. Nemá lodní šroub, ve vodě se pohybuje otáčením kol maximální rychlostí tří kilometrů za hodinu. Na pevnině dokáže jet i osmdesátkou, ale je v něm takový hluk, že se cestující navzájem neslyší. Luaz byl původně určen pro výsadkové jednotky k evakuaci zraněných a zásobování první linie střelivem.

Film Žlutou žábou do země modrého nebe vznikl ve společnosti Endorfilm producenta Jiřího Konečného, v koprodukci s Danem Přibáněm a Českou televizí (kreativní producentka Věra Krincvajová). Snímek podpořil Státní fond audiovize.

×
Petr Hruška (1986) – Narozen v Karlových Varech – CZE NOVINÁŘ: Foto / kamera – příležitostné psaní článků TECHNIK: El. / IT PODNIKATEL: Agentura HRU-SKA

Related Images:

Comment here