Dan Přibáň se vrací na palubě obojživelného auta, výprava k majestátním dunám pouště Gobi v Mongolsku plní nejeden dětský sen

„Když jsme měli v Mongolsku s Luazy poprvé plout, byl to jako na horské dráze. Děsíte se a současně těšíte na to, co bude dál. Pořádně plavat jsme tyto stroje viděli jen na internetu. Do té doby jsme s jedním z nich pluli jen jednou, pár desítek metrů rovně, a málem jsme se potopili dodává Dan Přibáň.

Auto Luaz 967 působí podle posádky jako stroj na půli cesty mezi motorkou a traktorem zkřížený s pramicí. Netřeba se hádat o místa vpředu, tam sedí všichni, řidič je uprostřed, řadicí páku má mezi nohama. Jeho místo je pohodlné. Sedačky spolujezdců jsou ukryté v podlaze, když se na ně usadí, vejdou se na ně jen půlkou pozadí. Luaz nemá dveře, posádka si nemůže zabouchnout klíče, ale může vypadnout v zatáčce. Tento stroj nic nezastaví, protože plave – snad. Nemá lodní šroub, ve vodě se pohybuje otáčením kol maximální rychlostí tří kilometrů za hodinu. Na pevnině dokáže jet i osmdesátkou, ale je v něm takový hluk, že se cestující navzájem neslyší. Luaz byl původně určen pro výsadkové jednotky k evakuaci zraněných a zásobování první linie střelivem.

Film Žlutou žábou do země modrého nebe vznikl ve společnosti Endorfilm producenta Jiřího Konečného, v koprodukci s Danem Přibáněm a Českou televizí (kreativní producentka Věra Krincvajová). Snímek podpořil Státní fond audiovize.