Ve dnech 15. 7. – 17. 7. proběhl na letišti Čápův dvůr u Tábora již sedmý ročník největšího ska punk open-air festival v Čechách. Festival nabídl opět bohatý hudební i doprovodný program, ve kterém se, i přes zaměření na ska a punk, letos objevily dvě velké reggae hvězdy z Jamajky – Anthony B a Israel Vibration.
Páteční cesta na Mighty Sounds byla ve znamení zácpy, dopravní zácpy. Čím blíže jsme byli k Táboru, tím pomaleji jsme jeli. Těžko říct, zda jen konání Mighty Sounds dokázalo takto zpomalit dopravu okolo Tábora, určitě ale k výsledné situaci velkou mírou pomohlo. Na silnicích v Táboře byly přidané oranžové dopravní značky, ukazující cestu do areálu a také do výletní lokace Kozí Hrádek. Za tohle si organizátoři určitě zaslouží pochvalu.
Celkově se organizace festivalu velmi povedla, organizátoři se poučili z minulého ročníku (v této lokaci se festival konal teprve podruhé). Změnilo se například rozložení stánků v areálu, kdy byly rozděleny tak, že ty s oblečením a doplňky byly pohromadě mezi dvěma vstupy, stánky s jídlem zase od druhého vchodu až dozadu k Jan Žižka stagi. Stánky Growshopu a Legalizace byly na konci areálu nedaleko od Radio 1 stage. Co se týče záchodů, vyzdvihnout musím zakrytí pisoárových toi toi, fronty příliš nevznikaly, ale zmíněných pisoárových toi toi mohlo být o trochu víc. Celkově loni nově zavedený systém odděleného parkoviště a campu setří místo a řeší problémy s odjezdem, na druhou stranu mnoho lidí používá své auto pro uložení cennějších věcí, které ve stanu prostě v bezpečí nejsou, k tomuto účelu se mohla využít úschovna nacházející se na kraji kempu na hranici s areálem. K tomu všemu organizátoři připravili několik příjemných detailů, jako byly plastové kelímky s logem Mighty Sounds nebo na facebooku odhlasované látkové náramky.
Hudebně byl letošní festival opět velmi multižánrový s velkým zastoupením ska a punku. Na letišti Čápův dvůr, ale zněly také žánry reggae, soul, hip-hop, punkrock, elektro, D’n’B, dub, techno. Každý návštěvník si zkrátka přišel na své.
Páteční večer na Mighty Sounds byl ve znamení reggae, vystoupili tu hned dvě Jamajské legendy – Israel Vibration a Anthony B. Předskokanem Israel Vibration byla kapela United Flavour, která je toto léto velmi aktivní, jejich koncert jsme bohužel nestihli.
Po přípravě aparatury se na pódium Jan Hus stage dostavili Israel Vibration – legendy roots reggae. Jedná se o trio hudebníků, kteří se znají už od dětství, když se potkali v rehabilitačním centru všichni tři s dětskou obrnou. Nějakou dobu se neviděli a poté, co nezávisle na sobě konvertovali na Rastafariánství, založili v roce 1969 vokální trio. I přes jejich těžké začátky zpíváním v ulicích Kingstonu se dokázali uchytit. Za své dosavadní působení vydali již 22 alb a prošli různými obdobími, když se jejich člen vydal na sólovou dráhu, v roce 1987 se však dali znovu dohromady a vydali nové album. Za své dlouhodobé působení na reggae scéně se stali žijícími legendami, předskakovali před Bobem Marleym nebo Dennisem Brownem.
Úvod obstarala jejich dlouholetá backing band Roots Radics,
po jejichž začátku nastoupilo na pódium trio Israel Vibration. Možná kvůli jejich relativně brzkému startu koncertu, možná kvůli menší popularitě roots reggae u nás bylo v publiku méně lidí, než např. na Anthonym B. Atmosféru se však podařilo vytvořit pohodovou, přesně na míru pomalého a houpavého roots reggae. Pódiovou show měli jednoduchou ale efektivní, každý měl svůj mikrofon a k tomu byl jeden uprostřed pódia vepředu, u kterého se téměř po každé písničce střídali, takže každý byl na svůj song vždy nejvíce na očích. K tomu navíc přišli na pódium s berlemi, které pravděpodobně neměli kvůli problémům při chození (ačkoliv to jistě nevím), ale spíše jako dodatečný prvek, který si také mezi sebou předávali a s jejich pomocí celkem efektně tančili. V průběhu jejich necelé hodiny a půl času zahráli mnoho svých hitů, jak starších, tak i těch novějších. K jejich roots klasice také přihodili ska/rocksteady song Exploitation a zazněly hity jako Back Stabba, Herb is healing, Never Gonna Hurt Me Again. Některé písničky dostaly novější kabát a zněly trochu jinak, ale minimálně stejně dobře jako původní.Po Israel Vibration se začala připravovat aparatura pro multižánrovou bandu ze Spojeného Království – Dub Pistols. Podle programu hrají dub, reggae, punk, ska, hip-hop. Za těch 40 minut, než jsme se přesunuli na Antonyho B, jsme opravdu slyšeli reggae, dub a hip-hop. Celkový dojem z jejich vystoupení nezanechal výrazný zážitek, první dva songy jsem poslouchal s nadšením, jenže s dalšími mi připadala jejich hudba poněkud jednotvárná v reggae/dub žánrech, a hip-hopová sekce mě také příliš neuchvátila. Rozhodně ale vypadají Dub Pistols jako zajímavý projekt, na kterém chce ještě zapracovat. Na druhou stranu jsem jejich vystoupení neshlédl celé, takže to berte trochu s rezervou.
Další zastávkou byla Jan Hus stage, kde hrál Anthony B. Třicetipětiletý Jamajčan, jehož hudba byla nejvíc ovlivněna jeho nejoblíbenějšími interprety – Bob Marley (samozřejmě J) a Peter Tosh. Debutový singl The Living is Hard vydal roku 1993. Za tuto relativně krátkou dobu stihl vydat 25 alb a objevil se na 20 kompilacích a nahrál hity se zpěváky jako Sizzla, Buju Banton, Luciano, Capleton a mnoho dalšími. K tomu ještě jezdí na rozsáhlé turné po Evropě a Severní Americe.
Když jsme se ze stage Jana Žižky přesunuli na stage Jana Huse, kde již zvučela kapela backující Anthonyho B bylo již před stagí připraveno velké množství lidí, z celého festivalu to byl koncert s jedním z největších massivů Mighty People.
Po nazvučení, začala kapela hrát kompilaci riddimů, které se na nás chystaly, když najednou začal zpívat z backstage.Když přišla rychlá dubová část písničky, Anthony B doslova doskákal do středu pódia a rozjel velkou show. V průběhu celého více jak hodinu dlouhého koncertu neustále běhal po pódiu, skákal na jedné noze, celkově z jeho show tryskala energie. Velký respekt Anthonymu, že zvládl perfektně zpívat a zároveň u toho skákat a běhat. Malé téměř bezvýznamné mínus patří Mighty People, kteří i přes velkou snahu a rozezpívávání, s ním některé pasáže nezazpívali, možná byla trochu vina i na jeho straně, že nedal dostatečně najevo, o co mu jde. Napoprvé jsem to také nepochopil, ale když už to zkoušel potřetí, tak mi to došlo, ale asi jsem byl jeden z mála. Jinak ale Mighty People Anthonymu za každou jeho písničku náležitě poděkovali ohlušujícím potleskem a řevem. Z jeho největších hitů zazpíval snad všechny, například World A Reggae Music, Police, Time For The Love, Smoke Weed Everyday, ale zahrál i songy z jeho nového alba Rasta Love (2011) – Everybody Needs Somebody to Love, Time to Have Fun, My Yes And My No. Tento koncert byl rozhodně nejsilnějším zážitkem prvního dne, možná i celého Mighty Sounds (společně s vystoupením The Skatalites).Po skončení a výměně aparatury zakončovali první den na Jan Hus stagi Fast Food Orchestra svojí energickou a propracovanou show. Došlo i na mojí oblíbenou, kdy se všichni přikčí k zemi, nutno podotknout že Mighty People to znali, protože po několika desítkách sekund byli všichni dole, a na signál všichni hromadně vyskočili. Je to velmi efektní i z pozice před stagí, ale zajímalo by mě, jak to asi vypadá z pódia J. Došlo na všechny známé hity, všichni se bavili a skákali, atmosféra byla skvělá. Fastfoodi dokonce překvapili několika novými songy.
Zbytek programu prvního dne jsem strávil na Radio 1 stagi, kde hrál Al-Amdiez s Mustakillah Sound, tento MC původem z Francie mě velmi mile překvapil, jeho show měla spád a energii. Společně s vytříbenou selekcí Mustakillah Soundu vytvořili skvělou kombinaci. Poté hrál Swamp Safari soundsystem, který zakončil první den na Radio 1 stagi výbornou selekcí dubplatů, více či méně známými reggae/dancehall peckami.
Comment here