ČlánkyKulturaZprávy

Real Beat 2010 – Reggae Ethnic Session

Jak jsme vás již informovali krásnému začátku prázdnin jste se mohli těšit na největším domácím ska/reggae/dancehall festivalu, který probíhal 1.-3. července v Heřmaničkách u Žizníkova, který je nedaleko České Lípy. Během tří parných dnů jste tak měli možnost společně, dle vyjádření pořadatelů, cca s 3 000 tisíci lidmi sledovat průběh na pěti stage, pojíst z chutných stánku s jídlem a nebo se projít smočit do nedaleké řeky. Tak jako každý rok čekala na každé příjezdové cestě do Heřmaniček celní správa, která vám ráda pomohla od veškerého množství marihuany, samozřejmě si váš povětšinou malý přestupek zaznamenali. Ale taky jste mohli mít štěstí jako my a nechat si poradit dobrou restauraci. Fotoreporty v podání Ninoo a Cucfli jsou kompletní a již nahrané. Videoreporty stále nahráváme.
Ale trochu k tom co se musí popsat, kamera ani fotoaparát to dostatečně nevystihne. První den byly v provozu jen 3 stage což tak trochu nabádalo k pozdnějšímu příjezdu. Letos jsme vynechali náštěvu Terezína a trochu jsme se prošli po České Lípě. Kromě zajímavého města, které má opravdu pěkné náměstí a centrum, jste zde mohli zajít na dobré jídlo či navštívit výstavu fotografa Jan Soudka. Více už nám první den časově nedovolil a museli jsme se vydat na cestu k areálu k areálu v Heřmaničkách. Unavení z cestování jsme se krátce prošli po areále já ochutnal opravdu výtečné těstoviny (tento stánek vyhrál 1.místo) a šel jsem to spláchnout nějakým tím pivem. Po krátkém pokecání při příjemné hudbě s lidmi co jsem dlouho neviděl jsem se vydal na kutě.

Dopoledne nás vzbudilo tíživé teplo, které až do večera bylo pořád stejné, né- li větší, jsme se rozhodli projít po okolí. Kolem areálu v kterém festival probíhal byl jedna příjemná hospoda, člověk se mohl schladit hned dvojím způsobem-  jednak hledaným stínem tak studeným pivem. Take jste se mohli projít po silničkách nebo se smáčet v nedaleké řece, kam my jsme se vydali až večer. Mohu předem říct skvělá to věc ledová voda. 😀 . Ledová voda naštěstí nebyla jen ta z řeky ale i pitná, která byla umístěná v cisterně v areále. Někteří namítali že musí čekat dlouho a že asi umřou, vedlo mě to k pozorování a mohu vám říct, že během celé doby jsem nikoho neviděl omdlít. Ba naopak každý odcházel s dobrým pocitem a lepší náladou. Během tohoto pozorování mě zaujala trochu old school reggae produkce z nedaleké stage. Pak už jsem se jen houpal mezi krámky a 5 stagemi, které mi opravdu stačily. Jediné co bych rád vyzdvih než přejdu na večer je stánek s palačinkama, tyto palačinky mě zachraňují již nějaký ten rok na spoustě festivalů pořádaných v ČR. Večer jsem hlavně věnoval pozornost hlavní stagi – Fast Food Orchestra se mi zdáli též mírně otrávení parnem, které během jejich vystoupení bylo. Kapela Švihadlo již měla trochu více štěstí a tak se mi zdál celý výstup trochu živější a svižnější. Trochu mě zamrzel Mr. Cocoman & Solid Vibez, kterého jsem měl poprvé možnost slyšet na RealBeatu 2007, a jeho songy mě tehdá přímo nadchly. Člověk, který tvrdil že hudba a pohoda to je to co je jeho, přišel a spustil pod jiným jménem, Mad Coffin, pravý opak. Mr. Cocomane, a to za celou redakci zs, vrať se zpět k té příjemné tvorbě, jednu „Pussy“ bysme přežili, ale nejsme jediní na koho koncentrace slov „Pussy“ byla moc vysoká. General Levy z UK nastoupil také se Solid Vibez a již shromážděné publikum pěkně rozbouřil. Jeho výkon mě nejvíce zaujal ve chvíli, kdy se nechal svou hudbou a tancem sám unést tak, že doslova přeskákal přes celé podium. Závěr večera obstarala skupina T.O.K & 303 Band (JA),kteří během svého vystoupení skákali ze stage do publika, lezli po konstrukci stage a vzali i jednu dívku, která si s nimi mohla zatančit na podiu. Někdo by mohl říct skvělá šou, i přesto během toho celou dobu opravdu perfektně zpívali a hráli.Já musel poté nahrávat a zálohovat pořízený materiál, což mi zabralo čas až do ranního úsvitu a celý unavený jsem se odkodrcal spát.
Sobotní ráno nebylo jiné než páteční vzbudilo mě nebezpečné horko a tak jsme se rozhodli znova navštívit Českou Lípu. Nejdříve vydatné dospání v nedalekém lese a pak hurá do města. Bylo zajímavé potkávat spoustu opáskovaných lidí a to jak na ulicích tak restauracích. My jsme si nechali od místních doporučit Restauraci Nebe a byli jsme nadmíru spokojeni. V obchodu jsme doplnili trochu potravin co v areálu neměli a odpočatí jsme se vydali zpět reportovat. Po příjezdu jsme navštívili stánky Legalizace, kde jsme si dopřáli trochu té šalvěje pomocí elektrického vaporizéru vulkán. Pokračovali jsme dál a dalším co jsem si již v předešlích dnech vybral byly konopné ponožky. Milí čtenáři, opravdu se mi v nich ani při takových vedrech jako byly, nepotí nepříjemně nohy a hlavně vám nohy nesmrdí, vím co mluvím. V tom samém stánku jsme taky zkusili nový typ vaporizace a mohu vám říct, voda tomu opravdu chyběla, teď je to inhalace (Této metodě a vaporizéru budeme věnovat brzy článek). A znovu mě začala vábit hlavní stage,kde se Mystic MC & Budapest riddim band opět potýkali s problémem nadměrného horka. Jen s tím rozdílem že kapela i zpěvák byly nabitím, ale publikum bylo stále mrtvé.(Pozn. red.: chudák MC Mystic,byl vážně dobrý) Již dlouho jem neviděl kapelu Sto Zvířat takhle dovádět, možná tomu napomohl už příjemný vánek, ale spíš nálada celé kapely a publika, které konečně mělo chuť se bavit. Skvělou příležitost rozhýbat dav, který se sjel na Žizníkově, před vystoupením legendy reggae, měl U-Cee s Royal Family. Myslím, že se jí také chopil a sklidil od publika velké nadšení. Osobně myslím, že tento zpěvák si již taky vybojoval své místo mezi příznivci reggae. A na závěr, aspoň mnou, dlouho očekávaný TOOTS AND THE MAYTALS. Jejich koncert začal zapálením svíčky za Světlo pro svět. Už to samotné působilo opravdu velkolepým dojmem. Náhlá smršť a lavina oblíbených songů mi doslova brala dech. Jeho písně publikum přímo nutili k pohybu. Neuvěřitelná atmosféra a sehranost davu, kapely a zpěváka. Jsem rád, že si někdo v této republice dal tolik práce, aby uspořádal takto příjemné tři dny, na které budeme moci všichni dlouho vzpomínat. Pevně doufám, že se budeme moci těšit příští rok jeho pokračování.

×
Petr Hruška (1986) – Narozen v Karlových Varech – CZE NOVINÁŘ: Foto / kamera – příležitostné psaní článků TECHNIK: El. / IT PODNIKATEL: Agentura HRU-SKA

Comment here