Zvlastnistyl.cz

Pramen kultury, zábavy a životního stylu

KulturaNewsZajímavostiZprávy

Historicky první kniha o třech nejdůležitějších ženách v životě Jana Wericha z pera Brdečkové vznikla ve spolupráci s jeho vnučkou Fančou

Tři generace žen Jana Wericha, českého herce a klíčové osobnosti Osvobozeného divadla. Manželka Zdena, dcera Jana a vnučka Zdena řečená Fanča. To byly souputnice v životě Jana Wericha, jejichž životní příběhy jsou zahaleny mnoha dohady spojenými se životem ve stínu osobnosti hereckého velikána. Pro Wericha byly tyto tři ženy tím nejcennějším, co na světě měl – kromě jeho publika. Kniha Terezy Brdečkové O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha čtenáře provází třígeneračním příběhem o životním údělu žen a současně odkrývá hluboký vnitřní rozpor umělců v Československu. Historicky první publikace na téma „Werichových žen“ na více než třech stech stranách čerpá z dosud nepublikované exkluzivní rodinné korespondence či z Werichových soukromých deníků. Na jejím vzniku se podílela vnučka Fanča a rodina režiséra Miloše Makovce, všechny pojí osobní přátelství spojené s uměleckým světem a životem na pražské Kampě. Knihu O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha vydává 22. března nakladatelství Limonádový Joe.

Zdrojem monografie O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha bylo také vyprávění a archivní materiály Werichovy vnučky Zdeny Hulik (roz. Kvapilové), historicky ověřená fakta, Werichovy knihy či televizní a rozhlasové pořady. Část materiálů vychází i z archivu autorky Terezy Brdečkové, z vyprávění a textů jejího otce, scenáristy a výtvarníka Jiřího Brdečky, který se s Werichem znal a spolupracoval s ním. Jiří Trnka ho Werichovi doporučil jako scenáristu, napsali spolu scénář k filmům Císařův pekař, Byl jednou jeden král a spolu s Vojtěchem Jasným ke snímku Až přijde kocour. „Brdečka byl na Kampě ,insider‘, k Werichovi tak mohl chodit jako domů, čehož moc nevyužíval. Werich byl mým rodičům dokonce za svědka na svatbě, byli zkrátka přátelé a rozuměli si. Poslední spoluprací měli být Tři veteráni, ale toho se už ani jeden nedožil. Mám dojem, že mou první schůzku s Fančou domluvil otec po Werichově smrti, roku 1981. V té společnosti panoval zvyk, že si lidé tak trochu navzájem odkazovali své děti a přáli si, aby také zůstali přáteli,“ říká o vztahu svého otce a Jana Wericha Tereza Brdečková.

Právě přátelský vztah Terezy Brdečkové s vnučkou Wericha Fančou stál u zrodu knížky věnované i komplikovanému a krátkému životu Fančiny matky Jany Werichové. Ta jej prožila v uzavřené rodinné „buňce“, které dominovala Werichova výrazná osobnost, jeho svérázné a bohémské otcovství, jehož protikladem byla pragmatická a praktická manželka Zdenka, jež udržovala chod rodiny. Rodinná pouta byla mocná a svazovala i rozlet Jany Werichové. „Nejtěžší bylo nevymýšlet si, nehodnotit, ale pátrat, jak to bylo. Korespondence a deníky mluví jasně: Werichovi byli navzájem svázáni mimořádnou, ale i destruktivní rodinnou láskou. Pro nás všechny je rodina to nejdůležitější, ale také je to strašné břemeno. Když se břemeno rodinných vztahů sejde s mizernou dobou, pak jde o život. Tragédií Jany Werichové bylo, že se cítila jako Američanka, ale žila v Československu. Že chtěla být sama sebou a udělala pro to mnoho, že měla talent, ale společnost jí dovolila být právě jen Werichovou dcerou. Mohlo to být jinak, kdyby zůstala po válce v USA, kdyby myslela více na sebe a méně na své blízké. Ale to nemohla a nechtěla,“ popisuje osud Jany Werichové Tereza Brdečková.


Nakonec to byla právě Fanča, Werichova vnučka, dnes žijící se svou rodinou ve Švýcarsku. Doma jí ležely desítky let zabalené krabice s deníky, dopisy a fotografiemi významného předka. Tento odkaz se rozhodla jednou provždy vyřešit s pomocí autorky Terezy Brdečkové, jež měla podobnou zkušenost s pozůstalostí svého slavného otce. „Potřebujete parťáka, který vám to pomůže utřídit, vyselektovat a seřadit, abyste vůbec pochopili a vyřešili jednak ten odkaz a hlavně sebe. Fanča už léta chtěla udělat ,něco‘ o své matce Janě, na jejímž smutném osudu dodnes parazitují česká bulvární média. Řekla jsem tak, že napíšu o Janě knížku. Ovšem její práci a životu lze porozumět jen v kontextu celé Werichovy rodiny a doby,“ říká Tereza Brdečková. Podle slov Werichovy vnučky Fanči měl její otec Jan Werich vždy možnost se vyjádřit a právě proto chtěla dát v knize prostor, například prostřednictvím dochovaných dopisů, své matce a babičce. Tereza Brdečková zná Fanču od dětských let a sama říká, že jejich dětství a mládí utvářeli stejní lidé, názory, obavy, radosti i stejné postoje žen. Proto se v knize prolínají i autorčiny osobní vzpomínky, které jí umožnily celý příběh Werichových žen nazírat skrze zkušenost s vyrůstáním po boku osobnosti otce Jiřího Brdečky. Kniha vznikala během pandemie, kdy Fanča Tereze Brdečkové posílala skeny desítek až stovek dopisů, fotek, stránek z deníků, kresbiček a poznámek. Autorka spolu s Werichovou vnučkou pak v hodinových telefonátech ověřovala údaje i fakta. „Těch dopisů je tam opravdu hodně, takže se dá říci, že autorkou jsem nejen já, ale taky Zdenka, Jana i Fanča,“ doplňuje Brdečková. Zásadní oporou byl autorce editor Jan Šulc. Ten například rozhodl, že se dopisy nebudou krátit, protože jsou výpovědí doby, a hlídal, aby si kniha udržela beletristický styl. Velká část fotografií pochází z archivu rodiny fotografa Václava Chocholy.

Knížka O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha předkládá život Werichových žen na pozadí společenské atmosféry v Československu. Čtenáře zavede do světa Werichových divadelních představení, večírků a společenských setkání v jeho vile na Kampě, odkrývá i jeho průběžnou korespondenci s Jiřím Voskovcem, nerozlučně spjatým i s Jaroslavem Ježkem a Osvobozeným divadlem. Voskovec i Werich uprchli do USA v roce 1939, Voskovec v Americe dožil s krátkou přestávkou tvořenou pobytem v Československu v roce 1948. Po návratu Wericha do Československa se tak setkali pouze sporadicky. „Pokud jde o Wericha a o to, zda za tolik obětí svých žen vůbec stál: Jan Werich mohl být občas k nesnesení, ale nikoho k ničemu nenutil a vždycky dělal, co považoval v danou chvíli za správné. Silně mne rozčilují všelijaká dnešní hodnocení jeho úliteb režimu. Československo, v němž se rozhodl žít, dokázalo občas udělat šaška i z těch nejdůstojnějších osobností, na což si bohužel dobře pamatuji. Mohu všechny dnešní Werichovy kritiky ujistit, že by dopadli stejně. Kdo si knihu přečte, snad to pochopí,“ uzavírá Tereza Brdečková.

Tereza Brdečková je spisovatelka a scenáristka. Spolu s manželem Jiřím Dědečkem vlastní rodinné nakladatelství Limonádový Joe, ve kterém se soustředí na vlastní tvorbu, poezii, filmovou literaturu a na odkaz Jiřího Brdečky. Brdečková je autorkou románů Listy Markétě, Šahrazád a král, Učitel dějepisu, Slepé mapy, Alhambra a řady titulů žánru non-fiction. Ze scenáristické tvorby je neznámější její televizní seriál Bohéma a francouzsko-český koprodukční dokument Trnka, nalezený přítel. V současnosti také učí na katedře scenáristiky a dramaturgie pražské FAMU. Knížka O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha je dostupná na www.limonadovyjoe.com, v knihkupectví Kosmas na www.kosmas.cz a na pokladně Werichovy vily.

×
Petr Hruška (1986) – Narozen v Karlových Varech – CZE NOVINÁŘ: Foto / kamera – příležitostné psaní článků TECHNIK: El. / IT PODNIKATEL: Agentura HRU-SKA

Related Images:

Comment here