Jsi tady
Home > Články > REPORT/FOTOREPORT: České hrady.cz – Točník

REPORT/FOTOREPORT: České hrady.cz – Točník

První zastávkou 9. ročníku se stal hrad Točník ležící přibližně na půli cesty mezi Prahou a Plzní. Místo konání se oproti minulým letům posunulo o něco blíž k hradu a na mnohem větší louku, která lépe vyhovovala potřebám festivalu. Při minulých ročnících byla zřícenina hradu Žebrák po dobu konání akce uzavřena z důvodu pěkného výhledu a poslechu na vystupující festivalu. Letos tato nutnost odpadla, a tak si mohli návštěvníci zdarma vychutnat pohled i z bezmála 800 let staré věže této zříceniny. První den festivalu byl tradičně pojat karnevalově, a tak jste mohli už při příchodu po prosluněné cestě potkat Křemílka s Vochomůrkou (s pivem v ruce), Nastěnku nebo zdravotní sestřičku zavěšenou o vodníka.img_4868 Hudební produkci odstartovala při zapadajícím slunci skupina Mňága a Žďorp, která hned v úvodu klasikami jako Hodinový hotel přilákala pod pódium různorodou společnost složenou z Vikingů, námořníků, krásných slečen i pivu holdujících fanoušků. Zpěvák Petr Fiala energicky vyplňoval celé pódium a ve finále si i vyměnil místo s bubeníkem Pavlem Koudelkou. Vystoupení se musela vejít do festivalového limitu 60 minut, protože vždy v celou hodinu začínala jiná kapela. I když se v areálu nacházely dvě pódia, nehrálo se na nich nikdy současně. V průběhu koncertu na jednom pódiu zvučila následující kapela na druhém. Vše šlapalo jako hodinky, a tak se vždy pár vteřin po posledních tónech jedné skupiny rozezněly tóny následující. Lidé akorát přešli pár kroků a mohli si dál vychutnávat svůj hudební maraton. Dvě pódia vedle sebe měla výhodu v plynule navazující vystoupení vzdálené pár metrů. Jedinou nevýhodu střídání pódií, bylo snadné porovnání kvality. I zvukově flegmatickému posluchači muselo být zřejmé, že jedna z aparatur měla znatelně horší kvalitu, což požitek při prvních tónech trochu zbrzdilo. Na druhou stranu střídaní opačným směrem hudební vjem o to umocnilo. img_4958Mňágu poté vystřídali Koblížc!. Partička hudebně a expresivně nadržených týpků, kteří krom své pódiové show předvedli průřez své punkrockové tvorby. Před posledním pátečním koncertem se pódium nejprve zaplnilo těmi nejlepšími maškarními kreacemi, které přebíraly z rukou organizátorů potažmo porotců milé pozornosti. Dovedu si představit, že například karton plechovek ne nealko nápojů mohl vyhlášené punkáče (kdoví, jestli to byl kostým) příjemně rozveselit. Poté už se ale na pódiu rozblikala světla a rozezněly tóny kapely Mig 21. Ta hrála známé hity, které sebejistě a uvolněně působící Jiří Macháček prokládal svými vtipnými hláškami a divadelními kreacemi, u nichž jsem nejednou vyprskl smíchy. Českou hymnou v podání frontmana páteční hudební produkce skončila a bylo na všech, jak s rozjetým večerem naloží. Nicméně areál museli všichni kolem jedné hodiny ranní opustit, což se podle pracovníků ochranky nechtělo pouze některým věrným fanouškům rumového stánku. Posteskla si i barmanka v hospůdce u nedalekého parkoviště, která s dvěma hodinami spánku začínala další festivalový den. Dopolední počasí bylo jako stvořené pro koupel v Pekle. Tak se jmenuje 10 minut vzdálený rybník, kde máte při plavání krásný výhled na Točník, který jste mohli jako účastníci festivalu zdarma navštívit. Před polednem se podhradím rozezněly tóny rockových Dilated s temperamentní zpěvačkou v čele. Střídavě se potom na obou pódiích objevovali Pipes and Pints, No Name, Mandrage či Tomáš Klus. Jako obvykle bos a s Jiřím Kučerovským doprovázen na basu a na bicí. To, že si lidé koncert užívají, bylo znát i z energie, která pod pódiem panovala. Tomáš si neodpustil rýpance do politiků, zejména do prezidenta (ten byl tématem i při vystoupeních dalších umělců) a politoval partnery některých slečen, kteří musejí jeho vystoupení proti své vůli přihlížet. Po Rybičkách 48 a Anetě Langerové patřila menši stage kapele Wohnout. Docela mě udivilo, s jakou jednoduchostí dokázali rozpařit celé publikum. Mnoho umělců naběhalo po pódiu stovky metrů, ne však Wohnouti. Ti spíš vystáli důlek ale o to víc rukou nad hlavami viděli. Pánové z kapely si toho byli dobře vědomi a baskytarista Jiří Zemánek po koncertě na otázku, co ho na vystoupení potěšilo nejvíc, s úsměvem odpovídá: "Myslím, že já sám". img_5161 Pokud jste zrovna neměli náladu na hudbu, mohli jste si volné chvíle zpestřit různě. Třeba jídlem. Toho bylo v areálu značný výběr a srdce nejednoho labužníka zaplesá, když vidí, že skončila éra festivalové nabídky složené pouze z klobás a párků v rohlíku. Nic proti klobásám, ale je milé, když si můžete vybrat z široké nabídky těstovin, grilované zeleniny, poctivých hamburgerů, pizzy, ovocných salátů či nudlí (o které byl mimochodem největší zájem). Když vzduchem letěla slova skladby Sweet Little Something, zaslechl jsem za mnou otázku "Tady jsou Supporti, jo?". Na pódiu ale hrála v tu chvíli kapela Portless, která je v podstatě pokračováním Support Lesbiens ovšem bez kytaristy Hynka Tomana. Ono toho vzduchem létalo vlastně mnohem víc - plné či prázdné kelímky, létající talíře, polystyrenová letadélka nebo papírové čepice s otvory na pivo. Všiml si toho i Michal Madera, zpěvák a kytarista kapely Vypsaná Fixa při jejich vystoupení: "Hrajeme a najednou vidím, že tam letěla ta papírová čepice a trefila tak desetiletýho kluka pod pódiem. Koukal jsem na něj, jestli je v pohodě, on koukal na mě, tak jsme se usmáli já věděl, že je to dobrý. Ale lekl jsem se." S koncertem a organizací byl ale spokojený. Poté vzduchem létaly i další předměty - velké gumové míče. To když se na velkém pódiu objevila skupina Kryštof, která hrála už za tmy, a mohla tak vyniknout jejich skvělá světelná show. Písně jako Rubikon nebo Tak nějak málo tančím pak spolehlivě roztančily různorodé publikum. img_5322 Festivalovou hudební nabídku zakončovali na menším pódiu Iné Kafe a na druhém netrpělivě očekávaní Monkey Business. Ti opět nezklamali a na scénu vtrhli oblečení v saténových pyžamách a v objetí gumových nafukovacích panen. Obzvláště vtipné bylo sledovat Romana Holého, kterého se gumová žena držela na zádech jako klíště. A nebylo to jediné překvapení, které kapela přichystala. Na konci Matěj Ruppert předvedl své pantomimické dovednosti a na adresu Miloše Zemana vykukujícího z okna svého domu či přicházejícího na rozhovor do České televize vyloudil mezi lidmi nemálo úsměvů. Koncert Monkey Business uzavřel první z osmi zastávek festivalu České hrady.cz. Pokud jste z místa konání odjížděli autem, mohli jste se takřka spolehnout na to, že budete za výjezdem z Žebráku podstupovat dechovou zkoušku. Podle policie bylo ale řidičů v podnapilém stavu pouze do desíti a až na jednoho řidiče, který nadýchal přes jedno promile, nemuseli řešit vážnější problémy. Co vy? Byli jste mezi přibližně 8000 účastníky festivalu? Pokud ano, jak se vám líbil? FOTOREPORT:
Petr Krejčík
Profesionální enjoyer, vášnivý výletník z komfortní zóny, narušovač stereotypního chování, zkušený prokrastinátor a mačkač spouště fotoaparátu. // nestereo.cz //
http://nestereo.cz
Top