Ve dnech 23.-25. srpna jako cesta časem a restrospektiva branže.Samozřejmě, že už si neposkakují po podiích jako mladí bozi, ale vystupovat ve svých uctyhodných 68-mi letech ještě můžou. V roce 1995, kdy slavil Chiemsee reggae summer svou premiéru byl bohužel Bob Marley a Peter Tosh v rasta nebíčku, ale skoro všichni druzi a společníci byli již hosty na Chiemsee. Nikdy předtím však žádný festival nespojil generaci nejstarších praotců, generaci synů a dcer a zároveň nejmladší z generací vnoučat tak, jako to udělal 19. ročník CRS.
Hned několik prominentních jmen bude letos zastupovat tu nejstarší generaci. Mezi nimi například 68-letá rocksteady a ska legenda Stranger Cole („When I call your name“, „Rough & Tough“) oslavovaný jako „Chief architect of reggae“, 67-letý roots umělec I-Jahman Levy („Are we a warrior“, „Jah heavy load“) a 62-letý Horace Andy („Skylarking“, „Money is the root of all evil“), který dlouhá léta koncertoval spolu s Massive Attack. Nejen tito tři zatupitelé dědečkovské generaci ukážou fanouškům, že rozhodně ještě nepatří do starého železa a dovolí nahlédnout do časů dávných, kdy samo reggae vznikalo. Jako zástupce generace synů si CRS dovolil pozvat opravdové reggae dítě jednoho z nejmladších synů Boba Marleyho- Juliana. Za ženy drží pomyslnou vlaječku krásná Ce´Cile, která letos bude nejspíše jedinou zástupkyní generace reggae dcer.
Mnoho mladých umělců ze synovské generace, např. Elephant Man, Busy signal nebo Turbulence, se začalo ubírat poněkud jinačím směrem a zcela se upsalo dancehallu. A tak v době kdy je prakticky vyhlášen konec roots reggae stojí proti modernímu dancehallu hvězdy jako Richie Spice, Junior Kelly nebo jamajkánec Alborosie. Roots tak není už jen čistou kulturou ale spíše se mění moderním směrem na Nu Roots.
O to překvapivější je návrat mnoha vnoučat ke svým kořenům. Nejen hudebně, ale i obsahově se tvorba mladých umělců tak moc blíží k tvorbě nejstarší z generací, že jí nemůžeme přiříct status trendu. Jako krásný příklad poslouží mladík jménem Protoje, roots rockeři Rootz Underground, Kabaka Pyramid a další. Tvorba vznikající částečně jako protivlna dancehallu a mnoha jeho hravým podobám, ale ve většině případů jako jeho přátelská koexistence.
Gentleman a kdo dál?
Nejstarší generace, tedy generace dědečků, jako taková v Německu nikdy neexistovala. Teprve koncem 70.let zde byly vydány první reggae desky. První německé album tohoto typu od aachenské skupiny Taugnixe- nomen est omen, bylo v roce 1984 totálním propadákem. Vlastně to byl Hans Söllner, který byl mimochodem už vícekrát hostem na CRS, kdo slavil první úspěchy s německy nazpívaným reggae- i když zbytek německé republiky nechává typickou bavorštinu jen tak tak projít jako jazyk německý. Za jeho syna se každopádně dá počítat Mista Wicked z Rosenheimu, který momentálně opečovává bavorské reggae.
Samozřejmě, že existují opravdu velké hvězdy s úchvatným vystoupením, ale díky tomu, že je reggae jako takové vlastně ještě v plenkách je jich požehnaně málo. Getleman, který letos na CRS dorazí představit své nové album a který slaví i mezinárodně velké úspěchy, je jako jeden z nejslavnějších německých reggaeistů velkou vyjímkou. Náklonnost Cro k reggae je spíše zanedbatelná, neboť Jan Delay, který vystupuje s Beginner vděčí za svou slávu pouze z části reggae číslům. A co si budeme povídat, repertoár oblíbeného Patrice nabízí také více než jen karibský offbeat. To samé platí i o Ohrbooten z Berlína, tak velká rozmanitost hudby má za následek, že původní hvězdy a hlavní průkopníci této scény, jako Uwe Banton a Ganjaman, jsou širokou veřejností bráni na vědomí jen jako by z donucení.
V jiných zemích Evropy je to z části uplně jiné. A tak jsou SKA-P i ve svém rodném Španělsku velkou senzací a Dub Incorporation ze Saint- Étienne byly dokonce na podzim roku 2005, kdy v Paříži probíhaly pouliční vzpoury a ulice zachvátily plameny, vyhlášeny „hlasem rebelie“.
Paříš už nebo se pořád ještě vlečeš?
19 let CRS, logické, dosti fanouškům, věrným od první festivalové hodinky, přibyla nějaká ta léta a zestárli- z dcer se staly matky, ze synů otcové a tak se děje, že tento festival navštěvuje stále více rodin včetně svých dětí. Ale jednou se i ten nejzapálenější kempař raději probudí v pohodlné posteli- opravdová úleva pro bolavý kříž. Ubytování samozřejmě již léta obstarávají hotely a penziony v okolí Übersee, letos ale poprvé bude přímo v areálu festivalu celá vesnice s dřevěnými chatkami. Od barvičkami hrajícího stanu až k super pohodlné a hlavně zamykatelné chatičce pro 2 nebo více lidí. Na festivalové hosty čekají chatky v pěti různých stupních vybavení. Jednoduše- vyhledejte, vyberte, pronajměte a užijte si festivalový komfort budoucnosti bez jakéhokoliv seskládávání nebo rozkládání. A bez bolesti zad! Vlečeš se nebo už paříš?
Překlad: Lucie Hrušková
Originální text: Pressemitteilung CRS, Michael Buchholz
Comment here