Úterní večer v Lucerna Music Baru byl svátkem pro všechny milovníky dubu a reggae, vystoupili zde totiž jamajské legendy Sly & Robbie, autoři mnoha instrumentálních melodií, dubových kousků a riddimů. Ke svému vybroušenému zvuku si přizvali další legendu z Jamajky, Juniora Reida. Nutno podotknout, že tento koncert složený ze samých legend byl opravdu LEGENDÁRNÍ.
Již před oficiálním začátkem byla Lucerna naplněna tak, že jen dostat se od vchodu k baru byl obtížný úkol. Nakonec, se to však podařilo a já se se svým pivkem protlačil k levé straně pódia, tou dobou ještě hrál DJ Mark Dub, který postupně připravoval massiv na příchod hlavních hvězd. Chvíli po avizovaném začátku ve 22:00 opravdu přišli na pódium Sly Dunbar, Robbie Shakespeare s kapelou Taxi Gang.
Na začátek koncertu si připravili především instrumentální mix mnoha jejich melodií, střídaje dubové části i známé reggae riddimy. Zde opravdu vynikala jejich perfektní sehranost a technická vytříbenost, kdy klávesista Robby Lynn hrající na čtyři elektronické klávesy, na kterých měl velké množství efektů, dokázal například věrohodně napodobit hru na djembe nebo bonga. Robby Lynn a jeho zvuk byli jádrem především všech dubových tracků, ale svou roli odehrál i v těch ostatních, jako jeden z mála byl na pódiu po celý koncert. Dalším hudebníkem kapely Taxi Gang byl Doug Wilis, svým mohutným vzhledem a dlouhým koženým kabátem s kloboukem strhával hodně pozornosti. Svůj nástroj, kterým byla elektrická kytara, ovládal perfektně, hrál jak klasické reggae ryfy, dubové kousky i s občasným přesahem do rocku. V první instrumentální části moc zpěvu nebylo, až na pozounistu Namba Robinsona, který zazpíval několik písniček, například Hot You’re Hot, mix ridimu Real Rock, Rock Fort Rock od The Skatalites a také několik hitů od Black Uhuru, například Shine Eye Gal. První opakovačku dával massiv s velkým přehledem, šlo o popěvky ‚lalala‘ na různé způsoby. Dechovou sekci doplnil saxofonista Dean Fraser, který předvedl v jednom ze svých sól tak vysoké tóny, které jsem nikdy dříve neslyšel. Mimo hraní na saxofon hrál také na elektronické perkuse, které dokreslovaly dubový sound a podtrhly technickou vyspělost. Hlavní hvězdy Sly Dunbar na bicí a Robbie Shakespeare na basu svoje nástroje ovládali bezchybně, Slyovo bicích a Robbieho basové linky se držel celý koncert, takto měli pod kontrolou vše, co se na koncertu odehrálo. Každý z účinkujících hudebníků si v průběhu koncertu vystřihl sólo na svůj nástroj a každý za to sklidil zasloužený aplaus, protože to je okamžik, kdy se ukáže co všechno skutečně umí.
Po instrumentální polovině koncertu na pódium nastoupil Peter G a zazpíval klasiky od Gregoryho Isaacse – Night Nurse a Tune In. Po něm se na pódium doslova naskákali další dva hosté, Wada & Andrew Blood – synové Juniora Reida, kteří rozhodně po svém tátovi zdědili talent pro hudbu. Ten předvedli na dvou svižných dancehallových trackách – Im A Hustle Til The Day I Die a Irie. Tyto dva tracky však stačili, aby všechny v Lucerně se rozhýbali a výborně tak připravili prostor pro svého tátu.
Junior Reid s rasta turbanem na hlavě a mikinou propagující lékařskou marihuanu, který po velkém očekávání a dorazil na pódium a rozjel svojí show. Svoje vystoupení začal písničkou Banana Boat Man a Lucerna byla ve varu. Reid zahrál také song Great Train Robbery od kapely Black Uhuru, ve které účinkoval místo Michaela Rose . Po každé písničce massiv zaburácel tak, že se musela Lucerna otřásat v základech. Dále zazněly jeho hity jako Boom Shack A Lack, Survivor a samozřejmě nemohl vynechat svou nejznámější One Blood, při které celá Lucerna zpívala s ním. S blížící se půlnocí však oznámil poslední písničku, když si ale massiv vyřval přídavek, přišla celá kapela zahrála výbornou instrumentálku ve které (ne)čekaně Junior Reid znovu vběhl na pódium a hráli ještě dalších deset minut, během nichž postupně odešla celá kaplela, až na Reida a klávesista Robby Lynn, dokončili spolu track, Junior Reid se rozloučil a za bouřlivého potlesku odešel do zákulisí.
Tím skončil jeden z nejlepších koncertů svého druhu v ČR za celé léto. Všichni kteří tento den byli v Lucerna Music Baru na to dlouho nezapomenou, protože takové legendy u nás nejsou každý den. A když už mluvím o legendách, zapište si do kalendáře datum 29. Záři, protože na tento datum nám Admirál Kolíbal zařídil koncert Dona Carlose !!!
Comment here