Páteční pátý den Szigetu musel nadchnout nejednoho fandu. Česká vlajka vlaje při každém mainstageovském vystoupení v prvních řadách, ať už svítí sluníčko nebo prší, Češi poctivě mávají naší krásnou vlajkou.
Včerejší den byl pro naší maličkou redakcičku lehce hektický, alespoň co se příchodu (nebo spíš přisprintování) na ostrov týče. Ono když máte místo stanu postel, spí se vám vážně dobře, a když spíte a spíte a spíte a nakonec zjistíte, kolik je hodin a ke všemu štěstí, nejspíš asi jako extra bonus, se zaseknete v budapešťské dopravní špičce, můžete to skončit jedině sprintem k stejdži na vážně poslední chvíli. Doběhli jsme včas a tak nás jako první na Pop-Rock main stage poctili svým vystoupením Die fantastischen vier alias FANTA4. Klucí už taky nejsou nejmladší, ale jejich hudba je vyloženě baví a užívají si jí. Jelikož Němců bylo v publiku dost, odpustili si nějakou angličtinu, slušně se omluvili, že nadále povídat, zpívat a rappovat budou v němčině. Mě osobně, ačkoliv mému uchu hip-hop nelahodí, se jejich vystoupení líbilo a byla jsem nadšena, že i hip hop umí být sranda.
Vystoupil i Cee Lo Green, jehož můžeme znát taky z uskupení Gnarls Barkley, pán jak hora s hudebním doprovodem v podobě drsných děvčat, byl pozitivně naladěn a úsměvy rozdávající do všech stran po dobu celého vystoupení. Na A38 mezitím vzniklo 30-ti minutové spoždění, které ke konci dne mělo více než hodinu. Vystoupení Kelis, které začalo, jak již zmíněno o hodinu a nějaké drobné později, stálo upřímně za nic. Můžeme jen spekulovat, jestli je to stále jen chyba zvukařů, kteří ve stanu evidentně se zvukem dost bojují, nebo jestli je to chybou samotných interpretů. V jednu chvíli jsem měla pocit, že nejsem v A38 ale v Magic Mirroru a že místo Kelis stojí na pódiu jakási „transka“. Velké zklamání, protože místo špatně nazvučené A38 jsme mohli stát u hlavní stejdže a kochat se vystoupením Korn.
Kornovští kluci, ukázali zas jednou zač je toho loket. Stejně jako mlátili hlavou oni, mlátil hlavou i dav. Redakce Zvláštního stylu měla již před lety možnost se pod Korn dostat, bylo to na Sonisphere 2011. Byli jsme tehdá ale trochu zklamaní, protože Jonathan Davis sebou neměl svůj pověstný stojánek na mikrofón. Stojan v podobě vetřelcovi nevěsty, který byl designovaný stvořitelem vetřelce samotného, legendárním H.R. Gigerem, jež bohužel letos v květnu zemřel. Tento rok Davis dorazil i s ním a my měli tu čest ho obdivovat.
V pátek jsme se také projeli lidským vláčkem, objíždějícím celý ostrov, přidali jsme se u A38 a dojeli jsme až k Fun Village- Eastern Europe Funfair, která je letos pojatá jako celnice a kde Vás nechají vstoupit pouze s platným pasem, uvnitř Vás pro jistotu ještě pár „celníků“ zkontroluje, zda-li nejste nelegální imigranti, obdarují Vás Funfair penízky a může si jít hrát.
Nejkrásnějším okamžikem tohoto dne byla samozřejmě každodenní párty, tentokrát Bubble blowing- každý dostal svůj bublifuk a foukalo se a foukalo a foukalo…:)
Mimo jiné v pátek vystoupili také Manic Street Preachers, Palma Violets, Angel Haze a mnoho mnoho dalších.
FOTOREPORT:
Comment here