Především jako jedna z připomínek letošního 25. výročí 17. listopadu 1989 vznikl film Husí kůže – Zimomriavky. Režisér Martin Hanzlíček zobrazuje ve filmu (pracovně přezdívaném „Rozpad“) události, které následovaly po politickém uvolnění na podzim 1989 a sleduje především vývoj vztahů Čechů a Slováků ve společném státě. Celovečerní dokument vznikl podle námětu slovenského sociologa a publicisty Fedora Gála, který se po rozpadu Československa odstěhoval do Prahy.
„Rozpad Československa vnímám jako důsledek souhry mnoha faktorů, mezi kterými dominovala hloupost, osobní a skupinové zájmy mocenských elit, komunistická mentalita, nacionalistické pudy… a celková nestabilita v regionu, která asi musela po změně režimu přijít,“ říká autor námětu Fedor Gál, jenž si přál zachování společného státu, které v té době jako aktivní politik veřejně prosazoval. Rozdělením Československa přišel podle svých slov o kus své identity. Zároveň připomíná, že v kontextu rozpadu postkomunistických zemí – sovětského impéria či Jugoslávie, alespoň netekla krev.
Dokument zachycuje období let 1990 – 1992. Při jeho sledování člověk až žasne, jak brzy se začaly objevovat snahy o rozdělení Československa, jak dlouhý čas zabral například spor o pomlčku v názvu nového státu. Režisér Martin Hanzlíček pracoval původně se čtyřiceti hodinami archivů, jejichž klíčové momenty sestříhal, aby se mohl vydat za občany Čech, Moravy a Slovenska, kde se štábem zachytil současné komentáře těchto téměř čtvrt století starých událostí. Zajímavé bylo i zjištění, co o Československu vědí dnešní středoškoláci, kterým rozdal Hanzlíček kamery, aby zachytili, co si o rozpadu Československa myslí jejich rodiče a prarodiče. „Jak jsem poznal při natáčení, téměř žádný obraz u dnešních studentů středních škol neexistuje. Pouze cosi z filmů Hřebejka. Podle mého názoru je to tragická výpověď o úrovni našeho školství,“ říká režisér Hanzlíček. Při natáčení narazil i na odpor nymburských studentů pojmenovat místní gymnázium podle spisovatele Bohumila Hrabala. „Kdyby tyto děti věděly, jak právě Hrabal například pomáhal mnohým z nás přežít ty šílené roky normalizace,“ podivuje se Hanzlíček. Naopak získat pro dokument jednotlivé aktéry, kteří vzpomínají na události a pocity, jež prožívali po „Sametovém rozvodu“, pro tvůrce filmu těžké nebylo.
Celovečerní dokument Husí kůže – Zimomriavky se tak snaží věrně zachytit, jak se na rozpad manželského svazku dvou národů dívají Češi, Moraváci a Slováci dnes. Dokument, který uvede do kin distribuční společnost Cinemart, bude v českých kinech k vidění od 1. května. Film vznikl v producentské dílně Jarmily Polákové nazvané Film & Sociologie, jež se dlouhodobě věnuje produkci dokumentů ve spolupráci filmařů a sociologů a tvorbě filmů, které zachycují společenské proměny na přelomu tisíciletí nejen ve střední Evropě. Producentka Poláková uvedla do kin i Občana Havla, nejúspěšnější dokument po roce 1989, a letos 15. května uvede do českých kin také film Olga, připomínající první manželku prezidenta Václava Havla.
Trailer:
ZDROJ: TZ 4PRESS
- Napište mi
Comment here