16. 6. 10 proběhla ojedinělá akce, kterou uspořádala Ústecká studenská unie UJEP, blížící se konec semestru a tím začátek prázdnin vyhecoval velkolepou párty, na jakou byly přizvány kapely do ojedinělého prostředí, a to na plácek za kolejema, který pro své účely posloužil celkem dobře.

Když vezmeme v potaz to, že o nějakém pódium si mohli místní studenti nechat jen zdát, ale nemyslím si, že by to snad bylo tím, že by na něj nebylo dost peněz, studenti přeci mají dost peněz. Protože jak jinak se dá zařídit to, aby jako jediný den v týdnu, kdy je naprosto hnusně, bylo krásné slunečné počasí? To se prostě muselo nechat někde zaplatit!

Ústí nad Labem je čistě studenské město, město natolik industriální, že by se tam měl konat Electro Prague Fest, protože v tomhle, na to Praha prostě nemá.  Zajímavé jsou také dostupné místa na design, tím myslím snadno dostupné střechy na které se dá vylézt. Ovšem místní lidé mají ve zvyku vám chodit do cesty, jako třeba mě, jediná osoba, žena, na střeše kam jsem vylezl a vmotá se mi pod nohy, nicméně, aspoň jsou přátelský…

Samotná akce startovala v 18:00, jako první zahrála Chodovská parta SOI, o které jsme již zde jednou psali. Tentokrát však jejich výkon nebyl příliš dobrý, i když pomineme technické potíže, byl to malý faux pas, který jim však odpouštím, naposledy v Chodově jim to hrálo dobře… plus si nahrály coverem Goodfoulu, který se, řekl bych, celkem povedl… (To je tak, když se sejde Chodov v Ústí)
Burning Steps mě příliš neoslovili, za to se mi moc líbila náharada za Mossambic, kteří se den před akci omluvili, vzhledem k tomu, že někdo z členů byl odvezen do nemocnice. Náhradou byli tedy pro mě ještě neznámý Faces Are Fiction, takový zajímavý emo-crossover, který mě ze začátku moc nebral, možná to bylo tou až příliš agresivně zajímavou image, možná ale taky ne, zkrátka, po třetí písničce mi to začalo znít. Velmi zajímavá a povedená hudba, hlavně, zajímavé překvapení…
No a na závěr to nejlepší, to, na co jsem se celý den těšil, ESAZLESA přišly zahrát mezi paneláky, neuvěřitelná parta lidí, kterým to opravdu hraje, jejich výkřiky do tmy zazněly v tom nejindustriálnějším městě, které v naší zemi máme.
Hodně lidí je srovnává s tou japonskou kapelou (nebudu jmenovat), já to dělat ale nebudu, stojím si zatím, že tohle je originál, náš originál, ojedinělý, vzteklý, emocionální, plný výkřiku do tmy v opuštěném lese. Hesla „Proč všechny moje ranní naděje, končí už před obědem“, „Proč všechno končí?“, „Jenom sám se sebou“… věnovaná písnička „Paměť“ všem studentům co zakončili studium na některé škole a již budou odloučeni od všech těch, s kterými trávili několik let povětšinu svého času. „Jeno si kurva vzpomenout“… vše doprovázené naprostou hudební symfonií, která vyvolává mrazení a horké polévání, to mrazení podobné tomu, jak podle nějaké studie používala kamarádská parta devítiletých dětí pocit z masturbace. Vše doprovázené naprostou energií, kterou umí posluchačům předat, jejich pohyby, jejich reakce…jejich emoce… něco, co mi v současné emo tvorbě doposud chybělo…

A mimochodem, kde dostanete pivo nejdříve za 20, pak za 12 a pak za 9 Kč? Kde? No jen a pouze na akcích konané Ústeckou studenskou uniií UJEP…